Tradice vití věnečků…
Léto přišlo, ani nevíme jak. Pořád jsme se na něj těšili a najednou je tu, plné vůní a chutí, výletů, setkávání a milého vzpomínání. A vzpomínáme rádi. Ať už u nás v Sue Ryder děláme cokoliv, jakoukoli aktivitu, vždycky si s klienty rádi zavzpomínáme. Zajímá nás, jak podobné činnosti dělali oni, co bylo jinak a co je jiné dnes. Obohacuje nás to navzájem – a všechny.
Léto je tu a k němu patří záplava polních květů s věnečky na hlavách dívek a dam. Vití věnců je starobylá tradice. Když děvče uvilo věneček z devatera kvítí a vložilo si jej pod polštář, ten pak měl přivodit sen o budoucím ženichovi. Z devatera kvítí se také vily věnečky, které děvčata před východem slunce házely do vody. Když věneček odplul daleko, zvěstovalo to, že se dívka vdá daleko z vesnice. A když se uchytil při břehu, znamenalo to, že dívka zůstane poblíž svého rodiště. Devatero kvítí nebylo jen symbolické číslo, protože ve věnečku měla skutečně svoje nezastupitelné místo mateřídouška, kopretina, chrpa, smolnička, jitrocel, rmen, šípková růže, zvonek a netřesk.
Abychom si vití věnečků připomněli, vytvořili jsme si u nás v Sue Ryder takovou malou barevnou louku.
Krásné léto přeje Bc. Jana Žďárská, ergoterapeutka
