Rozhovor s Kateřinou Crhovou, vedoucí sestrou v domově pro seniory Sue Ryder: Superhrdinky i nedostatkové "zboží"!

To jsou zdravotní sestřičky v domovech pro seniory. O jejich osobní odpovědnosti za desítky závažných rozhodnutí, která přímo ovlivňují život a zdraví klientů, o vztahu lékař vs. sestra nebo o důvodech katastrofálního nedostatku zdravotních sestřiček na trhu práce. (Reportáž ČT24 na toto téma se natáčela i ve Sue Ryder - Události 40. minuta).
O tom všem vypráví naše Kateřina Crhová, vedoucí sestra v domově pro seniory Sue Ryder. 

Kateřino, kde jsi pracovala předtím a jaká cesta Tě v roce 2019 přivedla do Sue Ryder? 

Pracovala jsem v psychiatrické nemocnici, v domácí péči, v terénním týmu pro duální diagnózy i v domově se zvláštním režimem. Každá z těch zkušeností formovala mojí představu o tom, jak má nebo nemá vypadat dobrá péče. Vždycky mě zajímalo  propojení zdravotních a sociálních služeb. V době, kdy jsem se ucházela o místo vedoucí sestry v domově pro seniory Sue Ryder, už byla moje představa o péči hodně konkrétní. Chtěla jsem se podílet na poskytování péče, která zmocňuje ty, o které pečuje  – tedy co nejvíc zachovává důstojnost. Přistupuje k lidem s laskavostí a důrazem na individuální potřeby a přesně takhle funguje Sue Ryder. Bylo to, jako kdybych si navlékla rukavici, která mi byla šitá na míru.

V čem se liší práce zdravotní sestry v domově pro seniory od práce zdravotní sestry v ambulanci nebo třeba v nemocnici?

Pro všechny sestry je společná velká míra zodpovědnosti a nutnost stále se vzdělávat a rozvíjet. To, v čem je sesterská práce v domově pro seniory jiná, plyne ze specifik cílové skupiny, zaměření péče a z prostředí sociální služby.

Z hlediska odbornosti je třeba, aby se sestry výborně orientovaly v problematice klientů ve vysokém věku. Největší skupinu klientů tvoří v současné době velmi staří senioři (85+). Na postupné zvyšování věku žadatelů o službu má zásadní vliv rozvoj medicíny jako takové, zvýšení životní úrovně a rozvoj terénních služeb. Současná medicína sice dokáže vyřešit nebo přinejmenším zmírnit mnoho potíží, a tím prodloužit věk dožití, ale daní za to je často souběh několika vážných onemocnění, která se s úbytkem životních sil dekompenzují a zároveň se výrazně snižují možnosti kurativní léčby. Dokumentace zdravotní kondice takového seniora vypadá velmi povážlivě a prognóza dožití není nijak dlouhá, ale v reálu vidíme člověka s velkou vůlí k životu, se spoustou přání a plánů do budoucna. 

Senior ale nepřichází do domova pro seniory primárně z důvodu léčby nebo zvrácení nepříznivého zdravotního stavu, i když při správně nastavené péči často k celkovému zlepšení nebo stabilizaci dochází. Důvody pro život v domově jsou mnohem komplexnější. Sestry se společně s ostatními kolegy snaží vybalancovat péči ve všech oblastech tak, aby i ve vysokém věku mohli klienti žít kvalitní a důstojný život, bez zbytečných obtíží, ale i zásahů. Při poskytování péče se bere ohled na všechna úskalí seniorského věku, včetně smyslových omezení nebo úbytku kognice. Konkrétně sestry musí navíc zohledňovat další specifika. Například odlišný způsob manifestace zdravotních obtíží, změnu reakcí na léčebné postupy, dynamiku vstřebávání léků nebo odlišnou délku rekonvalescence. Řešení zdravotních potíží se vždy posuzuje v  psychosociálním kontextu. V neposlední řadě musí být sestry schopné vést. V nepřítomnosti vedoucích jednotlivých týmů mají zodpovědnost za chod oddělení.

Sociální služby jsou výrazně formovány holistickým přístupem. Jsou přirozeným prostorem pro vznik multidisciplinárních týmů, v nichž  sestry/zdravotníci figurují pouze jako jedna z mnoha odborností, které se podílí na péči. To klade na sestry specifické nároky. Sestry musí mít nejen odborné znalosti, ale také musí být výrazně týmovými hráči s respektem k ostatním profesím. Jednou z jejich klíčových schopností by měla být samostatnost. V rámci řešení zdravotních stavů je v jejich kompetenci vyhodnotit situaci, rozhodnout se a za své rozhodnutí nést zodpovědnost. Sestry doprovázejí klienty od prvního vstupu do zařízení a často až do posledního vydechnutí, pokud domov poskytuje paliativní péči. Dále musí být sestry zdatné v komunikačních dovednostech a umět budovat vztahy a důvěru v nich. Klienti v zařízeních bydlí mnoho měsíců či let. Sestry nekomunikují jen s klienty, ale i s rodinami. Což může být velmi náročné. Výrazným způsobem vstupují do soukromí a intimity klientů, a to nejen na fyzické úrovni. V sociálních službách sestry figurují nejen jako autorita, ale i jako partneři a rádci. Nenařizují, ale s respektem doporučují a motivují. Často sdílí radosti i starosti. 

Je škoda, že mezi sestrami stále panuje pocit, že do domova pro seniory si sestry chodí odpočinout, že je to karierní konečná. S tím kategoricky nesouhlasím! Geriatrie se stále rozvíjí a se stárnutím populace tento trend ještě zesílí. Sestry v domovech pro seniory se mohou vzdělávat a profesně růst v mnoha oblastech. Jako příklad bych jmenovala Paliativní péči. 

Jak v domově pro seniory funguje spolupráce mezi sestrami a lékaři a co je pro ni důležité?

Sestry jsou v české společnosti stále chápány spíš jako sekretářky lékařů než jako profese, která má svou odbornost a prestiž. Je dost lékařů, kteří tomu také příliš nepomáhají. Pamatuji si, jak jsem s jedním ze svých přátel v dobách, kdy studoval medicínu, vedla dlouhé debaty o našich profesích. V té době jsem byla v praxi skoro 10 let a on jako medik nad sestrami ohrnoval nos přesně tak, jak ho to učili ve škole. Když úspěšně odpromoval a nastoupil do nemocnice, přišel za mnou a omlouval se mi. Velmi záhy totiž zjistil, že sestry neplní roli asistence, ale že jsou pro něj důležitým partnerem nejen v péči, ale vůbec v celém procesu vstupu do role lékaře. Sestry se staly jeho průvodkyněmi. Byly ochotné mu věnovat svou energii a čas.

Pro sestry v domově pro seniory je praktický či domovský lékař zásadním partnerem pro poskytování péče a platí to i naopak. Lékař do zařízení dochází většinou 1x týdně. Při dobré spolupráci dokáže přijet i mimo „ordinační hodiny“ a je k dispozici k telefonické konzultaci. Vzhledem ke své omezené přítomnosti se musí spolehnout na to, že sestry dokáží správně odečíst zdravotní stavy klientů a vyhodnotit nutnost adekvátní intervence. 

Kromě praktického nebo domovského lékaře mohou do domova docházet další specialisté - psychiatr, neurolog, internista, chirurg se specializací na rány, otorhinolaryngolog a další. I pro ně jsou kromě klientů sestry zásadním zdrojem informací. Za nejdůležitější komoditu mezi těmito profesemi pokládám vzájemný respekt a oboustrannou důvěru. 

Hádám, že musí být stres neustále se samostatně rozhodovat. Nést odpovědnost za rozhodnutí, kterých musíš udělat každý den desítky... Zároveň to může být dost zajímavá profesní i osobní výzva. Je to tak? 

To máš pravdu, obzvlášť když si uvědomíš, jak moc jsou naši klienti křehcí, a že každé špatné rozhodnutí může mít fatální následky. Na druhou stranu dobrým rozhodováním můžeš v přímém přenosu vidět vliv na kvalitu jejich života. Stresovým situacím se ale nelze vyhnout. Náhlé zhoršení zdravotního stavu může přijít bez ohledu na to, jak dobrá péče je poskytována. Některá zhoršení jsou opravdu náhlá, jiná přicházejí postupně. Tím, jak dobře naše klienty známe, jsme schopny velkou část zhoršení předvídat a předejít jim.

Jak řešíte akutní stavy klientů? Máš neustále někoho na telefonu (24 x 7), s kým se můžeš radit? A pokud ne, co v takových případech děláš? 

S velkou nadsázkou říkám, že nejdřív je třeba uklidnit sama sebe. I akutní stav může mít odlišnou naléhavost. Sestra ve službě musí stav vyhodnotit a rozhodnout se. Zvažují se všechny proměnné. Je třeba si odpovědět na spoustu otázek, včetně toho, jak ovlivní klienta případný zbytečný převoz do hospitalizace. Některé akutní stavy jsme schopny vyhodnotit a vyřešit samy. 

Pokud se ale děje něco nestandartního, na co odborností nebo kompetencemi nestačíme, telefonicky konzultujeme s naším domovským lékařem (to ovšem nejde v režimu 24/7), nebo kontaktujeme přímo  RZS. Záchranná služba i domovský lékař jsou zcela závislí na našem zhodnocení situace a informacích, které od nás dostanou.

Dlouhodobou péči i zdravotní stav klientů řešíte na úrovni multidisciplinárního týmu. Jak takový tým pracuje?

Multidisciplinární tým („MDT“) je tým složený z různých odborností. Mají stejné zásady, řídí se stejnými pravidly a mají stejný cíl - v našem případě umožnit kvalitní život našim klientům. Nepracují vedle sebe, každý na svém písečku, ale společně, v souladu. Nikdo nemá z profesního hlediska výsadní pozici. V týmu má každý člen zodpovědnost za svou odbornost a zároveň každý přináší svůj pohled na věc. 

MDT je živý organismus, který se pravidelně schází a snaží se na péči i zdravotní stav nahlédnout z mnoha hledisek. Společně hledáme nejlepší řešení. Je to občas náročné na přenos informací. Všichni musí být v každém okamžiku dobře informováni, ale výhody převažují. Směrem ke klientům to umožňuje poskytování komplexní péče. Směrem ke kolegům pak možnost vzájemného sdílení a podpory.

Sue Ryder se dlouhodobě potýká s velkým nedostatkem sester. Čím to podle Tebe je?

Nedostatek sester nepociťujeme jenom my v sociálních službách. Sestry dlouhodobě chybí v nemocnicích, v hospicích, všude. Myslím, že vidíme dopad letitého podhodnocování sester, ať už z hlediska kompetencí či financí. Sesterská profese ušla od dob Florence Nightingalové obrovský kus cesty. Velký díl péče na sestrách stojí. Dnešní sestry jsou vzdělané, jsou si vědomé své profesní identity a jsou jednou ze zásadních opor systému – jak ukázal mimo jiné i covid. Přesto existují lidé, a bohužel i mezi těmi, kteří by měli další sesterskou generaci formovat, kteří řeknou – sestry studují na sestry, protože kdyby byly chytřejší, studovaly by na doktory. To je absolutní nepochopení. Sestry i lékaři jsou profesionálové s odlišným zaměřením a stejným cílem – pozitivně ovlivnit kvalitu života a zmírnit případné strádání.

Sháníme všeobecné a praktické sestry. Jaký je mezi nimi rozdíl?

Všeobecné sestry mohou pracovat bez odborného dohledu, praktické sestry mají o něco méně kompetencí a v některých činnostech musí mít nad sebou dohled. Pro praktické fungování to znamená hlavně to, že praktická sestra nemůže sloužit v rámci domova pro seniory sama. V Sue Ryder praktická sestra nemůže sloužit noční službu, kdy má na starosti celý domov jedna sestra.

Když bys chtěla a ulovit novou sestřičku pro Sue Ryder, jakou návnadu bys použila?

Pro mě je těch lákadel hodně a nedokážu říct, které je to největší. To, že je sesterská práce smysluplná, je neoddiskutovatelné. To ale samo o sobě nezaručuje, že se při jejím poskytování budeš cítit dobře. Hodně záleží i na klimatu, které na pracovišti panuje. Pro mě platí, že nemůže být dobře postaráno o klienty, když není dobře postaráno o pracovníky. 

Sestřičky bych lákala na silný multiprofesní tým, dobré vztahy napříč celou organizací i službou a na poskytování péče, která  je tady opravdu na vysoké úrovni a stále se rozvíjí. Což samozřejmě znamená, že se rozvíjíme i my, kteří jsme součástí. 

A nalákala bych je na naše klienty. Jsou skvělí! Péče o seniory může být i hodně náročná, ale rozhodně je inspirující. Domovy pro seniory už dávno nejsou odkladištěm, ale místem, kde se žije a kde se může i dobře a důstojně zemřít.

Vzpomínáš si na nějaký moment, kdy sis řekla - je vážně skvělé pracovat pro Sue Ryder (alternativní možnost „je vážně skvělé být zdravotní sestra v domově pro seniory)? 

To si říkám skoro každý den, ale nejvíc asi když se ohlížím za uzavřenými příběhy našich klientů a vím, že jsme přispěli k tomu, aby jejich konce byly dobré. Jsem hrdá na to, že dokážeme vykročit „out of the box“. Hledáme řešení, i když nejsou zjevná na první pohled. A pak vždycky, když vidím neutuchající energii a laskavost, kterou do péče směřují moji kolegové.


Kateřině Crhové je čerstvě 42 let a sama sebe charakterizuje takto. „Jsem hrdá východočeská náplava z Pardubic, amatérská divadelnice a sborová zpěvačka s enormně kladným vztahem ke knihám a plachetnicím. A jsem pro každou kreativní špatnost!“

  • Zdravotní péče v Sue Ryder je poskytovaná díky laskavé podpoře Magistrátu hl. města Praha.

  • Důstojnou péči poskytovanou našim seniorům podpořil v roce 2022 Abakus - nadační fond zakladatelů Avastu.

Darujte šanci
na důstojné stáří