Lidé Sue Ryder: Eržika Frinková - kaplanka

„Zkuste skrze svůj život víc být než víc mít. Zkuste život víc prožívat než užívat. A zkuste ze všech kyselých citrónů, které vám byly v životě naděleny, vyrobit skvělou limonádu “ říká Eržika Frinková, která je kaplankou Sue Ryder od roku 2018.

Kaplan je teologicky vzdělaný a kvalifikovaný duchovní, který pracuje v civilním zařízení. Najdete je v armádě, vězeňské službě, hospicích nebo v nemocnicích, odkud přišla i Eržika. V její osobě se dál naplňuje vize baronky Sue Ryder, která pokládala duchovní život za součást komplexní péče o klienty. Proto je kaplan a kaple od počátku součástí Sue Ryder. Kaplan nerozlišuje mezi věřícími a nevěřícími lidmi. Všichni máme svůj duchovní svět a potkáváme se – ve svých hodnotách, pochybnostech i v otázkách.

S americkým manželem a 3 dětmi Eržika pendluje mezi Čechami a USA. Působí ve svém evangelickém sboru, vyučuje a je nadšenou zahradnicí, včelařkou, čtenářkou a cestovatelkou. Do zahraničí se nejraději vydává jako dobrovolník. Říká, že když pomáháte místním lidem, skutečně poznáte jejich zemi a otevřou se vám dveře i do jejich srdcí a domovů. Na poslední dobrovolnickou cestu do Senegalu vzala i svou rodinu a vznikl cestopis a výstava „Děti fotí děti“.

Zkušeností s péčí o seniory má Eržika mnoho. První jí potkala v době, kdy studovala gymnázium a přestěhovala se k prarodičům. Nejdříve se na Valašsku starala o nemocného dědu, pak v Maďarsku o svou babičku. Působila jako pečovatelka v zahraničních církevních zařízeních pro seniory. Manželova babička ve svých 89 letech přiletěla za vnoučaty, ale vážně zde onemocněla. Jejím přáním bylo zemřít doma, nikoliv v nemocnici, a díky skvělému praktickému lékaři a rodinnému nastavení se to povedlo. To vše byly veliké životní zkušenosti. Proto ráda povzbuzuje další, aby v klidu doprovázeli své blízké v poslední etapě životem.

V domově pro seniory Sue Ryder je Eržika součástí multidisciplinárního týmu - nejvíce spolupracuje s psycholožkou. Poskytuje duchovní podporu a věnuje se všem klientům, jejich rodinám, ale také personálu a občas i dobrovolníkům, protože vnímá jejich náročnou práci. V důvěrných hovorech otevírá témata viny a odpuštění, strachu ze smrti, konečnosti a smyslu života, posledních přání a toho, co nás přesahuje. S klienty se modlí a předčítá příběhy na povzbuzení duše. Často se s nimi směje, ale je jim oporou, když přijde pláč a smutek. O klienty pečuje i po jejich smrti a s každým se osobně rozloučí při smutečním rozloučení v kapli. Je to rituál důležitý pro všechny pozůstalé – rodinu, zaměstnance i dobrovolníky. Má na starosti úterní bohoslužby, kde se střídá katolická, husitská a evangelická církev. Otevírá kapli zaměstnancům jako prostor pro vnitřní zklidnění a stabilizaci nebo osobní rozhovory. Připravuje vzpomínkové bohoslužby za všechny zemřelé klienty, pietní bohoslužby na Svátek zesnulých a Vánoční bohoslužby. Věnuje se také péči o pozůstalé.

„Ve své práci jsem ráda, protože svými hodnotami a svou přítomností můžu formovat Sue Ryder a zároveň i já jsem formována prostředím a týmem, ve kterém pracuji. Snažím se zprostředkovat dotek naděje, lásky a víry. Stále se učím více naslouchat a méně mluvit… Mám ráda klienty, kolegy, dobrovolníky a všechny, kteří dokazují, že stárnout jde s důstojností. Velmi podporuji paliativní péči a snahu Sue Ryder být s klienty až do konce jejich posledních dní, bez nutnosti hospitalizace v nemocnici. A mám radost, že se kaplani etablují i v zařízeních pro seniory, kde jsou jednou z forem podpůrné péče.“

Poskytovat klientům týmovou paliativní péči a intervenční i praktickou podporu jejich blízkým můžeme i díky projektu „Podpora udržitelnosti paliativní péče v domově pro seniory Sue Ryder“ ((č. CZ.03.2.63/0.0/0.0/16_134/000), hrazeného z EU.