Jak se neztratit v systému péče o seniory: Sue Ryder uspořádala druhou mezinárodní konferenci o koordinovaném přístupu
Znáte pohádku O slepičce a kohoutkovi? Nepochybně znáte: kohoutkovi se v ní zničehonic přihorší a slepička stráví spoustu času a vyplýtvá spoustu sil ve snaze kohoutkovi pomoct při přebíhání od jednoho, řekněme, poskytovatele služeb k jinému. Kohoutek mezitím chřadne a samotnou slepičku běhání málem připraví o zdraví.
U téhle pohádky si můžeme představit, jak funguje tzv. koordinovaný přístup k péči (neboli case management), o jehož zavádění v Česku usiluje organizace Sue Ryder. Ta ke koordinovanému přístupu k péči uspořádala v červnu již druhou mezinárodní konferenci.
Stárnoucí populace a měnící se vzorce nemocnosti mají za následek vyšší počet lidí se sníženou soběstačností. U těchto lidí se očekává výraznější potřeba koordinace sociální a zdravotní péče. A právě koordinovaný přístup může být jedním z klíčových nástrojů komplexní péče o seniory v jejich domácím prostředí.
Hlavním problémem, na který narazí senior i jeho rodina ve chvíli, kdy se skokově zhorší jeho zdravotní stav nebo schopnost péče o sebe sama, není nedostatek služeb jako takový. Ale na jedné straně nízká informovanost a povědomí o tom, jaký vějíř služeb lze v takové chvíli využít, na druhé straně nízká provázanost a neochota služeb kooperovat mezi sebou.
Jen málo seniorů v takové chvíli například skutečně potřebuje pobytovou službu domova pro seniory, ačkoli to je často právě ta, na kterou si rodina či senior vzpomenou jako první. Podobně část pomoci, kterou klient či rodina vyhledávají v sektoru zdravotnictví, typicky návštěvou lékaře, by do budoucna mohla zajistit i proškolená služba sociální. Zatím jsou však ordinace přetěžovány a systém pomoci jako celek není efektivní.
Opačným extrémem je situace rodin, kde tzv. neformální pečující, tedy lidé pečující doma o své blízké, vykonávají desítky hodiny péče týdně bez patřičného odlehčení za pomoci sociální služby. Berou tak na sebe zátěž, kterou by systém sociálních služeb dokázal absorbovat. K neformální péči si v roce 2024 nechalo vypracovat větší průzkum také Ministerstvo práce a sociálních věcí. Dle jeho závěrů se péče doma, nejen o seniory, týká až 2 mil. dospělých osob v ČR za posledních 5 let.
Koordinovaný přístup přináší koperníkovský obrat do tohoto systémového nastavení: Do centra pozornosti klade konkrétního klienta v konkrétní životní situaci s konkrétní a jedinečnou potřebou pomoci – a na tuto jedinečnou potřebu pak case manažer či manažerka vybírá a koordinuje pomoc poskládanou z různých druhů služeb. Zvyšuje se tak dostupnost pomoci pro klienta a jeho rodinu a zároveň efektivita systému pro stát.
Právě koordinovanému přístupu k péči (case managementu) byla věnována mezinárodní konference, kterou organizace Sue Ryder uspořádala 11. června v Praze. Hlavním hostem konference byla gerontoložka doc. Iva Holmerová, mezi řečníky vystoupili hosté z Pobaltí a střední Evropy. Diskutovány byly konkrétní kroky a nástroje pro rozvoj péče o seniory ve středoevropském regionu, v rámci programu si účastníci vybírali jeden ze tří workshopů zaměřených na praktické aspekty péče o seniory a spolupráci mezi sektory.
Konference byla určena profesionálům ze sociální a zdravotní oblasti, zástupcům samospráv, neziskových organizací i široké veřejnosti se zájmem o kvalitní a důstojné stárnutí.
„V naší organizaci uplatňujeme tři pilíře, které mají potenciál dlouhodobě změnit péči o seniory napříč Českem. Jedná se o práci multidisciplinárního týmu, paliativní přístup a právě koordinovaný přístup k péči. Ten efektivně pomáhá nejen klientům, ale především jejich rodinám zvládnout část těžkostí, které stáří a s ním spojená péče přináší,“ uvádí ředitel Sue Ryder Matěj Lejsal.
A pokračuje: „Plnohodnotnému zavedení koordinovaného přístupu v Česku brání dvě úzká hrdla. Jednak zde v tuto chvíli není dostatek proškolených case manažerů a manažerek, proto se jejich vzdělávání několik let věnujeme. Jednak ale musí být splněna podmínka, že člověk může do systému vstoupit de facto odkudkoli. Mělo by být jedno, zda je potřeba koordinované péče zjištěna po zavolání na poradenskou linku domova pro seniory, v ordinaci lékaře nebo třeba v lékárně.”
Zavedení koordinovaného přístupu v Česku by přineslo zvýšení dostupnosti služeb seniorům a jejich rodinám, zároveň by napomohlo efektivitě celého systému vč. ordinací praktických lékařů. Ty bývají přetíženy výkonem činností, které senioři potřebují, mohou být však poskytnuty i dalším personálem v sociálně-zdravotním systému či v rodinném zázemí klienta.
Podobnou roli by do budoucna mohly získat lékárny. Jedná se totiž o místa, kterých je fyzicky po republice mnoho a senioři je pravidelně a s důvěrou navštěvují. Pokud by se podařilo jejich personál začlenit do koordinovaného systému a zvýšit kompetence lékárníků vč. zákonných možností, dostupnost a provázanost péče o seniory by se v Česku skokově zvýšila. Nejen proto Sue Ryder již rozpracovává na podobné téma datový projekt ve spolupráci s jednou ze sítí českých lékáren.
Když se vrátíme zpátky ke slepičce, na kterou čeká chudák kohoutek: Představme si, že by slepička hned na začátku potkala proškoleného profesionála, který se v systému služeb vyzná. Takový navigátor by ji nasměroval právě tam, kam potřebuje. Slepičce by tím ušetřil síly a ke kohoutkovi dostal patřičnou podporu včas a efektivně.
Děkujeme generálnímu partnerovi společnosti Philip Morris International, partnerům jednotlivých workshopů: BIOTRONIK, HARTMANN Česká republika a Nadační fond Veolia i dalším partnerům, kterými jsou: ALBI Česká republika, Aramark, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR.
Náš dík patří též mediálním partnerům: Televize A11, Náš REGION, Ze Zdravotnictví
Odkazy:
Webové stránky konference: www.suerydercasemanagement.cz
Kurz case managementu pro odbornou veřejnost (přihlašování spuštěno).
