Přínosy case managementu pro seniory

Již v pořadí pátá fokusní skupina Centra pro důstojné stárnutí proběhla tentokrát ve spolupráci s kolegyněmi z neziskové organizace Sue Ryder, které se s námi podělily o své praktické zkušenosti ve vztahu k diskutovanému tématu "Cílová skupina seniorů a její specifika“. Centrum pro důstojné stárnutí se od počátku realizace projektu věnuje metodě case managementu a možnostem jejího využití zejména ve vztahu k této cílové skupině.

Je všeobecně známým faktem, že počet seniorů v české společnosti roste. Mezi seniory zároveň panují velké rozdíly v tom, jak své stáří prožívají. Někteří jsou v dobré kondici po psychické i fyzické stránce, u jiných se naopak setkáváme s komplexními problémy v celém bio-psycho-sociálním systému. V těchto složitých případech může být zapojení case manažera do procesu koordinace péče velmi užitečné. Case manažer je garantem celého procesu, jeho devízou je znalost systému (více v článku Sítě pomoci v CM) a následná schopnost kombinovat různé možnosti pomoci a propojovat poskytovatele z různých oblastí systému péče.

Co se děje během procesu stárnutí?

Biologické změny během procesu stárnutí nejvíce souvisejí se smyslovými omezeními. Zejména nedoslýchavost je často podceňována, i přesto že může výrazně prohlubovat sociální izolaci. Dochází ke změnám pohybového aparátu a k ubývání fyzických sil. Časté jsou také mozkové příhody s následky, které jsou více či méně patrné. V psychické dimenzi se nejčastěji setkáváme se snížením kognitivních a gnostických funkcí, tedy s omezenou schopností si něco zapamatovat a rozpoznávat pomocí smyslů. Nezřídka se u seniorů objevuje také zhoršení úsudku. Během fokusního setkání, nad tento rámec, vykrystalizovalo téma nediagnostikovaných psychických poruch provázaných s dalšími onemocněními souvisejícími se seniorským věkem. Změny v sociální oblasti byly diskutovány ve vztahu k osamělosti a izolaci seniorů. S kolegyněmi jsme se shodly na tom, že proces stárnutí i s jeho praktickými důsledky, nejen, že souvisí se změnami v bio-psycho-sociální oblasti, ale také s otázkou funkčnosti sociálních sítí kolem seniorů a vyrovnávacích mechanismů ve společnosti.

Během setkání se hovořilo také na téma komunikace se seniory, a o tom, jaká specifika jsou s ní spojena. Nejdůležitějším aspektem takové komunikace je přizpůsobení se klientovi a naladění se na jeho způsob komunikace (rychlost/tempo, hlasitost, vyjadřování atp.), zároveň ovšem nesmí docházet ke zbytečné invalidizaci seniorů. Velmi ilustrativní je příklad, kdy mnoho lidí předpokládá, že senior špatně slyší a vlastně automaticky volí mnohem hlasitější projev, než-li v případě běžné komunikace v jiných situacích. Podobnou situací je například návštěva úřadu, kdy v případě, že má senior doprovod, hovoří zaměstnanci spíše směrem k doprovodu, méně pak přímo k seniorovi.

Multidisciplinarita jako lék

Výstupem společného setkání bylo sdělení, že lékem na komplexní problémy klientů v seniorském věku může být multidisciplinarita, která i přes specializace zapojených aktérů přináší ucelený pohled na člověka. Ze setkání s kolegyněmi z organizace Sue Ryder si odnášíme mnoho zajímavých podnětů, jak model dobré péče s multidisciplinárním rozměrem přenést do case managementu uplatňovaného v domácím prostředí seniorů.

Tým Centra pro důstojné stárnutí

 

 

Darujte šanci
na důstojné stáří