Lidé Sue Ryder: Kateřina Crhová - vedoucí sestra
„Nepodceňujte staré lidi. Najděte si čas a nechte si vyprávět příběhy jejich života, mají co nabídnout.“
Kateřina se připojila k týmu Sue Ryder před několika měsíci. V květnu 2019 nastoupila na pozici vedoucí sestra a se svoji optimistickou povahou a věčným úsměvem na tváři rychle „zapadla“.
V domově pro seniory se stará o sesterský tým a je jednou z těch, která bdí nad zdravotní péčí v domově. O tuto bdělost se dělí nejen se sestřičkami, ale i s domovskými lékaři, koordinátorkou paliativní péče, fyzioterapeuty a nutriční terapeutkou. Kateřina zodpovídá za to, že poskytovaná péče bude kvalitní a bezpečná jak pro klienty, tak pro sestřičky které jí vykonávají.
Sue Ryder si vybrala proto, jakým způsobem se zde přistupuje ke klientům. Tento způsob hluboce odpovídá její vlastní představě o péči. Kateřina dodává: „Vždycky, když jsem stála na křižovatce změny zaměstnání, ptala jsem se sama sebe, co od budoucí práce očekávám. A ač se některá očekávání během života měnila, jedno zůstává stále stejné. Musím věřit tomu, že je moje práce smysluplná. A pro mě sesterská práce tuto přidanou hodnotu má. Navíc senioři jsou úžasní. Donekonečna mě překvapuje jejich rozhled a zkušenosti.“
Kateřino, co tě na tvé práci těší?
Těch věcí je opravdu hodně, je pro mě těžké vybrat jen jednu věc.
Těší mě moje sestry – jsou skvělé. Často se musí rozhodovat v situacích, které nejsou jednoduché (v domově není stále přítomný lékař), leží na nich veliká zodpovědnost. Obdivuji s jakým klidem a bravurou to zvládají. A i když toho někdy mají dost, dokážou si zachovat neuvěřitelnou míru empatie a smysl pro humor. Díky nim chodím domů klidná, protože vím, že s nimi jsou klienti v dobrých rukách.
Těší mě naši klienti a práce s nimi. Za každým z nich stojí silný životní příběh. Je mi ctí, že se jejich příběhů můžu účastnit.
A v neposlední řadě mě těší barvitost domovského týmu. Je nás hodně. Ne všichni kolegové se podílí na přímé péči, ale jejich role je nezastupitelná. I přes to, že každý z nás má v rámci domova jinou roli, víme, kam směřujeme a to je skvělé. V domově panuje přátelská atmosféra. Respekt tady není prázdné slovo, jak ve vztahu ke klientům, tak mezi kolegy. I když se mi ráno nechce vstávat, tak se do práce těším, to rozhodně nemůže říct každý.
Co naopak pokládáš za nejnáročnější?
Teď asi to, že máme v sesterském týmu podstav. Dlouhodobě hledáme kolegyni nebo kolegu na post všeobecné sestry a nedaří se nám to.
Čím si to vysvětluješ?
Těch důvodů je asi víc. Současná nízká nezaměstnanost. Plat, který je slušný, ale nemocnicím s ním konkurovat nemůžeme. A hlavně možná to, že pro spoustu sester jsou geriatričtí pacienti nezajímaví. Panuje názor, že sestry v sociálních službách nemusí být a ani nejsou odborně zdatné, přitom opak je pravdou. Obyvatelé našeho domova k nám často přicházejí s mnoha diagnózami, které si nastřádali během života. Sestry musí rozumět všem zákonitostem a souvislostem. Musí být schopné vyhodnotit zdravotní stav klienta a musí být schopné na základě toho jednat. U nás v domově navíc poskytujeme klientům paliativní péči, a tím kdo nad ní dohlíží, jsou opět sestry. Péče o seniory vůbec není nezajímavá, právě naopak.
Jaká by tedy měla být posila sesterského týmu?
Hledám člověka, který bude mít rád naší cílovou skupinu – seniory. Pracujeme s psychobiografickým modelem péče, takže by mu měl vyhovovat individuální přístup ke klientovi. Měl by být nakloněn myšlence paliativy. Hledám člověka, který je zodpovědný a umí se rozhodnout, když je to třeba. Určitě by měl být týmový hráč. Dynamiku v týmu pokládám za hodně důležitou. U nás se nenosí žádné pomluvy, nebo zákulisní hry. Potřebujeme si vzájemně věřit. Pracujeme ve směnném provozu, takže by měl být schopen sloužit denní i noční. Vzděláním všeobecná sestra.
Co by ti pomohlo svojí práci dělat ještě lépe?
V současné době asi nalezení té nové kolegyně nebo kolegy. Kdyby se podařilo sesterský tým doplnit, mohli bychom se lépe soustředit na další rozvoj péče u nás v domově. Pořád máme co zlepšovat.
Jaké je tvé životní motto?
„Na konci vždy vše dobře dopadne. A jestli to dobře nedopadlo, tak to potom ještě není konec.“
John Lennon